Přejít k hlavnímu obsahu

Rizikové skupiny pro očkování



I když se ve vzácných případech může stát, že má vakcína nežádoucí účinky, stále je jejich propuknutí mnohem méně pravděpodobné, než že se nemocí nakazíte. A následně třeba nakazíte i někoho dalšího.

Nicméně jsou skupiny, které by se, alespoň zatím, očkovat neměly. A některým ani nebude očkování umožněno.

DĚTI

Očkování na covid-19 nebude přístupné malým dětem. Na dětech neprobíhaly klinické studie vakcíny, proto její dopad na děti není zatím zdokumentován. Není tedy vyloučeno, že v budoucnosti bude možné očkovat i děti, ale nestane se tak dřív, než pro ne bude vakcína schválena Evropskou unií.

Vakcína Pfizer/BioNTech má dolní věkový limit očkovaného 16 let. Moderna pak 18 let.

OSOBY S ALERGICKÝM ONEMOCNĚNÍM

V průběhu používání mRNA vakcíny v běžné praxi, mimo klinické studie, byly hlášeny u některých očkovaných osob anafylaktické reakce po očkování. Riziko anafylaktické reakce po mRNA vakcínách se pohybuje v řádu přibližně 1 : 100 tisícům až 1 : 400 tisícům podaných dávek. Je tedy vyšší než po rutinních vakcínách, ale stále velmi nízké. K převážné většině anafylaktických reakcí dochází během 15 minut po očkování a převážná
většina osob s anafylaxí měla v anamnéze alergie nebo alergické reakce, včetně reakcí anafylaktických. Výskyt závažné alergické reakce (anafylaxe) na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční terapii (např. intramuskulární, intravenózní nebo subkutánní) v minulosti, musí vést k opatrnosti při očkování, ale není kontraindikací očkování pro mRNA vakcíny. Těmto osobám může být mRNA vakcína aplikována, ale měly by být poučeny o možném riziku rozvoje závažné alergické reakce a mělo by být porovnáno riziko reakce s přínosem očkování. Osoby s bezprostřední alergickou reakcí po první dávce vakcíny by neměly být očkované druhou dávkou. Za bezprostřední alergickou reakci jsou považovány příznaky hypersenzitivity - anafylaxe, urticaria, angioedém, respirační tíseň (pískoty nebo stridor) - objevující se během hodin po aplikaci vakcíny.

mRNA vakcíny jsou kontraindikované také u osob, které mají v anamnéze bezprostřední alergickou reakci po jakékoli složce vakcíny. Obě mRNA vakcíny obsahují velmi málo alergenních složek a v úvahu přichází především polyetylenglykol (PEG) a příbuzné molekuly. Polyetylenglykol není součástí žádné jiné registrované vakcíny. Kontraindikací je také bezprostřední alergická reakce na příbuznou molekulu polysorbát, která se využívá ve vakcínách jako stabilizátor. Alergie na tyto látky jsou velmi vzácné. Kontaktní alergie, alergie na potraviny, pylové alergie ani alergie na latex nejsou kontraindikací očkování. Očkující zdravotnická zařízení musí být vybavena k léčbě anafylaktické reakce. Všichni pracovníci očkovacího centra musí být proškoleni k rozeznání anafylaktické reakce a k jejímu řešení a toto proškolení musí být dokumentováno. Očkující zdravotnické zařízení musí být vybaveno minimálně adrenalinem, tonometrem a fonendoskopem. Zařízení může být vybaveno i dalšími prostředky ke zvládnutí anafylaktické reakce. Zařízení musí mít písemný plán k řešení anafylaktické reakce a následné péče. Všichni očkovaní s bezprostřední alergickou reakcí na jakoukoli látku v anamnéze musí být sledováni ve zdravotnickém zařízení 30 minut po aplikaci očkovací látky, v ostatních případech je minimální dobou 15 minut.

OSOBY S AUTOIMUNITNÍM ONEMOCNĚNÍM

V současné době nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti vakcín proti nemoci covid-19 u osob s autoimunitními chorobami, ačkoliv tyto osoby byly způsobilé pro zařazení do klinických studií. U účastníků klinických studií, kteří dostali mRNA vakcínu, nebyl ve srovnání s placebem pozorován žádný rozdíl ve výskytu příznaků shodných s autoimunitními stavy nebo zánětlivými poruchami mezi očkovanými osobami a kontrolní skupinou osob s podaným placebem. Osoby s autoimunitními chorobami, které nemají žádné kontraindikace k očkování, mohou být očkované.

OSOBY S KOMODBIDITAMI
Některá chronická onemocnění zvyšují riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a úmrtí. Ve studiích byla prokázána bezpečnost i účinnost vakcín pro osoby s těmito onemocněními Srovnatelná s bezpečností a účinností pro zdravé osoby. K těmto chronickým onemocněním patří hypertenze, diabetes mellitus, astma, plicní, jaterní a renální onemocnění a chronické (stabilizované a dobře kontrolované) infekce viry HIV, HCV a HBV. Vakcinace se doporučuje osobám s chronickými onemocněními. 

OSOBY S IMUNODEFICITY
Doporučujeme očkování všem imunokompromitovaným osobám, včetně osob s onkologickými onemocněními a osob na imunosupresivní terapii. Tyto osoby mají zvýšené riziko komplikovaného průběhu nemoci covid-19 včetně zvýšeného rizika úmrtí a i když u nich může být účinnost vakcinace snížená, předpokládaný prospěch vakcinace  převyšuje její možná rizika.

Na základě stanoviska České vakcinologické společnosti, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP ze dne 3.6.2021 se mohou těhotné a kojící ženy nechat očkovat vakcínami proti covid-19.

TĚHOTNÉ ŽENY

Těhotné ženy mají proti netěhotným ženám stejného věku zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění covid-19 zejména ve třetím trimestru těhotenství. Dalšími faktory, které zvyšují riziko závažnějšího průběhu onemocnění covid-19 pro těhotné ženy, jsou: věk nad 35 let, obezita, pregestační diabetes mellitus, preexistující hypertenze a jiná chronická onemocnění. Covid-19 může zvyšovat riziko předčasného porodu.

Očkování je vhodné plánovat po dokončení 12. týdne těhotenství. Pokud žena zjistí, že je těhotná, po aplikaci první dávky dvoudávkové vakcíny, je vhodné s druhou dávkou vakcíny počkat až po ukončení 12. týdne těhotenství.

Animální studie vývojové a reprodukční toxikologie neprokázaly žádný škodlivý vliv na těhotenství. U žen, které otěhotněly v průběhu klinických studií, se neobjevily žádné bezpečnostní signály. Dosud nebyly zaznamenány žádné známky komplikací při očkování těhotných žen, ale počty očkovaných jsou stále ještě příliš malé na definitivní závěry. Výsledky monitorování z USA a Izraele, kde se těhotné ženy očkovaly, neodhalily žádné varovné signály. Vakcíny proti covid-19 neobsahují složky, o nichž je známo, že jsou škodlivé pro těhotné ženy nebo vyvíjející se dítě.

Rozhodnutí o očkování v těhotenství je osobní a individuální volbou každé těhotné ženy.

KOJÍCÍ ŽENY

Vakcíny proti covid-19 nejsou na základě svého mechanismu působení v lidském organismu nejsou považovány za rizikové pro kojící ženy a jejich kojené děti.

V tuto chvíli není k dispozici dostatek dat z klinických studií, aby bylo možné posoudit bezpečnost vakcín proti covid-19 u kojících žen, efekt vakcín proti covid-19 na kojené dítě a efekt vakcín proti covid-19 na produkci či exkreci mléka. První dostupné studie prokazují možnost přenosu protilátek po očkování do mateřského mléka.

Rozhodnutí nechat se očkovat je osobní volbou ženy, kojení samotné není překážkou k tomu tyto vakcíny obdržet.