Přejít k hlavnímu obsahu
Od půlnoci z 25. 11. na 26. 11. platí v ČR Nouzový stav po dobu 30 dní.

Protilátky



Dle mezinárodní definice je diagnóza onemocnění covid-19 stanovena pouze v případě průkazu přítomnosti viru SARS-CoV-2 prostřednictvím PCR testu nebo jeho antigenu pomocí rychlého antigenního testu (RAT). Přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi pacienta - dle mezinárodní definice - nedokazuje, že se jedná o stav po onemocnění.

Protilátky tvoří pouze část imunitní ochrany proti viru SARS-CoV-2, další složkou je např. buněčná imunita. Protilátky jsou látky bílkovinné povahy, které se specifiky váží na antigen (např. spike protein). Poměrně rychle se rozpadají (obecně za 2 - 23 dnů). Lidské tělo je schopné vyrobit více než milion různých protilátek, které mají různou stavbu, strukturu, funkci, mechanismus účinku a význam. Protilátky tvoří pouze část imunitní ochrany proti viru SARS-CoV-2.

Z výše uvedených informací plyne, že není jednoduché rozklíčovat působení protilátek na virus SARS-CoV-2. Je třeba určit hranici, kdy je ochrana dostatečná, aby bylo možné porovnávat, zda má člověk protilátek dostatek. Komplikací je i absence standardizované metody na vyšetření protilátek proti onemocnění covid-19.

Na základě znalosti hladiny protilátek není možné zjistit, kdy onemocnění covid-19 proběhlo. Není tedy možné uznat 180denní ochrannou lhůtu, protože nejsme schopni stanovit od kdy ji počítat. Hladina protilátek je pro různé osoby různá a časově nestálá - protilátky se rozpadají, ale při setkání s antigenem jejich množství roste. Osoba A může mít ihned po prodělání onemocnění covid-19 hladinu protilátek poloviční než osoba B, která onemocnění prodělala před dvěma měsíci.

V současné chvíli běží několik studií (např. PREVAL II), které zkoumají protilátky, buněčnou imunitu a další související témata. S každou ukončenou studií získáváme podklady, na jejichž základě se známé informace zpřesňují. Na základě znalostí je pak možné jednat o uznávání protilátek.